ZÁPADNÍ ČÁST PŘÍRODNÍHO PARKU VYŠEBRODSKO

aneb
HISTORIE A SOUČASNOST POHLEDEM BIOLOGA

Toto území se nachází v nejjižnější části Čech na hranicích s Rakouskem (mapa viz přebálka). Jedná se o členitou oblast s nadmořskou výškou 555 m (Menší Vltavice ve Vyšším Brodě) až 1037 m. n. m. (státní hranice v blízkosti vrcholu Hvězdná - 1012 m). Před příchodem člověka bylo prakticky celé území pokryté lesy, a to většinou kyselými a květnatými bučinami, které v nejvyšších polohách (okolí vrcholu Hvězdné) a na podmáčených místech (jižní část území, okolí rašeliniště Kapličky) přecházely v horské, resp. podmáčené smrčiny. V okolí současného Vyššího Brodu se maloplošně vyskytovaly acidofilní doubravy. Podél potoků pak horské olšiny s olší šedou. V kaňonu Vltavy a na rozpadajících se skalních výchozech se přirozeně maloplošně vyskytovaly reliktní bory, na úživnějších sutích (např. na Medvědí hoře) pak horské suťové lesy. V místech s extrémními klimatickými podmínkami a dostatkem vody se vytvořila rašeliniště - nedaleko bývalé obce Kapličky rašeliniště porostlé borovicí (Pinus X pseudopumilio), pod vrcholem Hvězdná pak maloplošná rašeliniště bez stromového pokryvu.

K významnému osídlení této oblasti došlo až v době vrcholného středověku. Důležitým kolonizačním centrem byl Vyšebrodský klášter (1259). Většina obcí vzniká do konce 15. století - např.: Dobříň (Dobring) 1259, Loučovice (Kienberg) 1310, Kapličky (Kapellen) 1376. Obyvatelstvo bylo většinou německy mluvící, katolického vyznání (protestanti byli potlačeni). K vývoji hustoty osídlení viz Tab.1

S usídlením člověka samozřejmě souviselo odlesňování - na vyklučených a vypálených místech pak kromě vlastních vesnic vznikaly také louky, pastviny a pole. Při těžbě dřeva docházelo k přednostnímu kácení buků a jedlí (jako stavební dřevo, palivové dříví) a tak se mění původní složení lesa - ubylo zejména jedle a buku, naopak přibylo smrku. Tento proces je výrazně urychlen v druhé polovině 19. stol a ve 20. stol, kdy došlo téměř k úplnému nahrazení původních lesů smrkovými monokulturami.

Na vyklučených a dále zemědělsky využívaných místech vzniká sekundární bezlesí: louky a pastviny - na sušších místech v nižších částech mezické ovsíkové louky, které plynule s nadmořskou výškou přecházejí v louky trojštětové. Na podmáčených místech pak je možné najít blatouchové louky a tužebníková lada. V době největší hustoty osídlení (30. léta 20. stol.) tvoří sekundární bezlesí cca 60 % celkové rozlohy území. Pro představu: v roce 1930 vycházelo na farnosti Kapličky v průměru 14 ha na jedno stavení, největší statkář však měl pouze něco málo přes 40 ha. V roce 1919 tvořila pole v obci Přední Výtoň (Heuraffl) zhruba čtvrtinu zemědělské půdy - 454 ha, louky 67 % - 1208 ha, pastviny 8 % - 148 ha. V roce 1939 bylo v Přední Výtoni 884 kusů hovězího dobytka (průměrně 5 na statek) a 13 koní.

S příchodem druhé světové války byla česky mluvící menšina vyhnána do vnitrozemí. Po druhé světové válce byla naopak odsunuta německy mluvící většina. Počet obyvatel byl tak snížen na minimum. Následoval proces dosídlení českým obyvatelstvem, organizovaný vládou. Již tehdy se to však týkalo jen vybraných obcí (např. Pošlák, Kapličky), ostatní byly ponechány svému osudu - velká část zemědělské půdy je tak ponechána ladem a postupně zarůstá náletovými dřevinami (sukcese směrem k lesu). Navíc v roce 1959 bylo na celé hranici se "západními" státy vytvořeno hraniční pásmo o šířce 4 - 8 km, které se stalo základem tzv. "železné opony". Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo z tohoto pásma vystěhováno do nejbližších obcí ve vnitrozemí (v zájmovém území Loučovice, Vyšší Brod, částečně Přední Výtoň). Obce na okraji navíc podléhaly "zvláštnímu režimu" (např. právě Přední Výtoň).

Tab1: Vývoj osídlení v zájmovém území
Obec 1530 1930 2001
domů domů Němců Čechů obyvatel a domů
Kapličky (Kapellen) 13 30 233 2 0
Adámky (Abdank) 5 5 23 0 0
Dobříň (Dobring) 8 11 36 0 0
Krásná Pole (Schönfelden) 6 17 155 0 0
Stift 2 6 26 2 0

Do roku 1989 hospodařily v zájmovém území Vojenské lesy a statky s. p. Během tohoto období je opět další část zemědělské půdy ponechána ladem (zejm. padesátá a sedmdesátá léta). Na pozemcích blíže k hranicím se hospodaří většinou velmi extenzivně.

Po převratu 1989 došlo ke stržení "železné opony", k významnému osídlení území však nedošlo - zejména díky chybějícímu územnímu plánu vyššího územního celku Pravý břeh Lipna. Dochází k opuštění další části zemědělské půdy (v současné době prakticky pouze louky nebo pastviny). Sekundární bezlesí tak dnes tvoří cca 25 % rozlohy území a hospodaření na něm je extenzivní (většinou kosení 1x ročně, nebo extenzivní pastva - okolí Mnichovic).

Ochrana přírody v západní části Přírodního parku Vyšebrodsko:

Západní hranicí zájmové území přímo navazuje na Chráněnou krajinnou oblast Šumava. Přímo v zájmovém území se nacházejí tři zvláště chráněná území:

Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky

- vyhlášena 1992 jako přírodní památka, 1996 rozšířena a změněna na přírodní rezervaci - 72,74 ha. Předmětem ochrany je: "vrchovištní klečové rašeliniště s charakteristickou vegetací svazu Sphagnion medii a přilehlé rašelinné bezlesí. Výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na luční a klečové rašeliniště".

Přírodní památka Medvědí hora (1992, 82 ha)

- vyhlášena za účelem ochrany "přirozených smíšených porostů charakteru květnatých bučin na balvanitých svazích".

Přírodní památka Uhlířský vrch (1992, 15 ha)

- vyhlášena za účelem ochrany "zbytků horského smíšeného a suťového lesa".

Na jižním okraji přímo na hranice zájmového území navazuje Národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč.
5. dubna 1995 zřídil Okresní úřad v Českém Krumlově Přírodní park Vyšebrodsko.

"Posláním Přírodního parku Vyšebrodsko je zachovat krajinný ráz s významnými přírodními a estetickými hodnotami - lesní celky se zbytky přirozených smíšených lesů, se suťovými a rozsáhlými skalními útvary, četná rašeliniště a vlhké louky, soustavu vodních toků tvořící Menší a Větší Vltavici se zbytkovou populací perlorodky a pestrý soubor rostlin a živočichů a jejich biotopů. Posláním je zachovat zbytky krajinné architektury a krajinnému rázu, odpovídající obnova některých sídel."

V roce 2001 proběhlo na většině západní části Přírodního parku Vyšebrodsko mapování NATURA 2000 a tato oblast bude pravděpodobně navržena jako SAC (Special Area of Conservation) v rámci soustavy chráněných území EU.